Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti. Zůstává „pokladnicí, kterou nikdy lidský duch nevyčerpá, kyticí předpisů, kterým porozumí jen ten, kdo je vyzkouší v praxi“.

W.Y.Evans-Wentz jej v anglickém překladu uveřejnil poprvé v r. 1928, Květoslav Minařík se s Milaräpou seznámil v polovině let padesátých v samizdatovém překladu jednoho ze svých žáků. K. Minařík zařadil Milaräpu do edice svých základních děl Přímá Stezka, protože tento podivuhodný životní příběh doceluje nauku jeho ostatních spisů.
Teprve nyní po desetiletích vydáváme překlad Wentzova Milaräpy poprvé veřejně. Je obohacen nejen o komentáře Květoslava Minaříka, ale i o studii Josefa Kolmaše o Wentzovi, Milaräpovskou bibliografii a seznam stovek tibetských výrazů včetně jejich české transkripce a transliterace.


Z předmluvy:
Knihu jsem zařadil do edice Přímé Stezky proto, že doceluje nauku, již čtenářům předkládám v jiných knihách. Proto by ji mohl přijmout každý jako část této nauky, i když se nezdá, že obsahuje přijatelný naukový systém. Jen jedno je jisté: jsou lidé, kteří mohou žít touhu po vysvobození ve svém nitru daleko prudčeji, než se vůbec může jevit na povrchu; pro tyto lidi může životopis Milaräpy mnoho znamenat. Ostatně mystické úsilí nemá člověka přinutit k tomu, aby nad sebou plakal. A tento životopis může usušit slzy těch, kdo pláčí nad svými útrapami, které je potkaly proto, že přijali mravní kázeň podle směrnic jógy. Uvidí, že pojem „největší utrpení“ je opravdu jen pojem, a to jsem měl na mysli, když jsem se rozhodl přijmout tuto knihu do naší edice.

Koupit knihu