Světlo géniů
Světlo géniů v jednotlivých kapitolách systematicky popisuje jógu a mystiku jako praxi duchovního úsilí vedoucího k proměně celé člověkovy bytosti ve směru vyšších (kladných) duchovních kvalit.
V kapitole Pojem mystika je uvedeno, jaké jsou předpoklady v dosažení duchovního poznání a také to, proč jsou osobní osudy lidí rozdílné. Kapitola Karma vysvětluje z psychologického a fyzikálního hlediska působení zpětného vlivu činů, pocitů, představ a myšlenek na osobní osudy každého člověka. Kapitola Mravní předpoklady mystického vývoje zdůvodňuje nezbytnost morální přípravy pro každou duchovní praxi a její výsledky. Kapitola Soustředění popisuje koncentraci jako psychický nástroj jógy a mystiky. V kapitole Soustředění s kvalitami jsou zmíněny pokyny, jak po absolvování nezbytné přípravy ovlivnit vlastní psychickou přirozenost soustřeďováním, které využívá určité kvality nebo ideje. V kapitole Mystické stavy jsou popsány některé jevy nebo výsledky, ke kterým může dojít na duchovní cestě, a také to, jak se k nim má usilující člověk stavět. V závěrečné kapitole Proč být jogínem autor uvádí důvody, proč praktikovat jógu nebo mystiku jako metodu pro vyřešení všech zásadních otázek a problémů, se kterými se každý dříve nebo později ve svém životě setká.
Pro druhé vydání byl text Květoslava Minaříka znovu revidován a rovněž upraven podle aktuální jazykové normy. Na závěr knihy byly zařazeny rozšířené vysvětlivky některých výrazů použitých v textu a také rejstřík.
Z obsahu:
... Duchovní život si nesmíme představovat jako životní styl, který nemá vztah k prostému způsobu života. Naopak ho musíme chápat jako proměněný prostý běžný život. Pouze prostě žitý běžný život musí být živnou půdou života vyššího. Ale plod tohoto vyššího života vzejde jenom tehdy, když zasejeme jeho semeno – ušlechtilou mravnost. Proto musí každý, kdo touží po vyšším nebo mystickém životě, usilovat o přetvoření vlastní přirozenosti změnou její dosavadní mravní náplně za náplň vysoce mravní. ...
...Lidem by mělo být jasné, že právě jen z přesvědčení o domnělé nezávislosti jedinců vzniká sobectví a všechna bída, jež provází život lidských bytostí. Tísněný touto bídou se člověk domnívá, že musí zápasit o zachování své existence. Bojuje proto se svými bližními a nepomyslí na to, že jeho čas i život jsou osudem přesně vyměřené a že je žádným způsobem nelze prodloužit ani o hodinu. Měl by však pochopit, že hledané zevní štěstí může pocházet jen z vnitřní skladby jeho vlastní bytosti, z niterné harmonie, která zlepšuje podmínky soužití všech lidských bytostí. Ale k tomu je třeba, aby člověk svůj životní názor přetvořil; pak pochopí sounáležitost všeho živého a bude účasten dobra, které z toho plyne. ...